Sedák do invalidního vozíku aneb není sedák, jako sedák
Vozíčkáři v některých lidech budí respekt, v jiných ostych, někdo na ně reaguje podrážděně a nesnášenlivě. Reakce veřejnosti jsou na tyto osoby velmi odlišné, ovšem každý z vás by si měl uvědomit, že někdy stačí opravdu málo, a na vozíku jste rázem i vy. Kupříkladu vám podjede noha na kluzkém schodu a vaše páteř si s prudkým pádem neporadí. Anebo si vybavte herce Honzu Potměšila, v pohádce „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“ vystupuje jako mladý, pohledný, fyzicky zdatný chlapík, a stačila jediná autonehoda o dva roky později, a jeho život se otočil o sto osmdesát stupňů.
Život vozíčkáře, to není jen viditelný posun sem a tam na kolečkovém křesle, je to také velmi obtížně prováděná hygiena a každodenní běžné úkony včetně toalety a přípravy pokrmů. Když pak na vozíku prosedíte spoustu hodin, zpočátku vás ani nenapadne, že by s pouhým sezením mohly nastat i velmi nepříjemné zdravotní komplikace.
Ach ty problémy s dekubity
Zdraví lidé, kteří na invalidním vozíku nikdy neseděli delší čas a neměli tak možnost vyzkoušet všechna úskalí tohoto životního projevu, stěží dovedou posoudit, k jakým problémům tu může docházet. V první řadě se jedná o proleženiny (prosezeniny) neboli dekubity. Pro zdravého jedince nepředstavují dekubity žádnou patálii, protože prostě jakmile vnímáte, že je část těla již nadměrně zatížena dlouhým sezením, jednoduše si odsednete, narovnáte, projdete se, a hýždě patřičně prokrvíte pohybem.
Vozíčkáři si toto dovolit nemohou, a proto musí spoléhat na sedák do vozíku Libella design, co jim od dekubitů uleví. Není ale sedák jako sedák, existují speciální výrobky, které pomocí technologie počítačového 3D tisku umožní „vytisknout“ jednotlivé díly sedáku, jež se pak poskládají jako stavebnice dle monitoringu zatížení lidské pánve. Tím se přesně podle potřeby zajistí rovnoměrná zátěž na sedací část těla a riziko dekubitů se minimalizuje.