Drobnosti v bytě


Každá maliÄkost umí potěšit, tedy jen pokud je podle naÅ¡eho vkusu. A tak mám v bytÄ› „kredencii“ jak jest ve filmu „Jako kníže Rohan“ Å™eÄeno a v ní máme spoustu serepetiÄek. Ty, které jsme si koupili my sami mají pro nás nÄ›jakou hodnotu. Malou, ale mají. To, co nám dali druzí je drobátko sporné, protože každý má jiný vkus a nemusí se mu líbit zrovna to, co mu sousedka pÅ™ivezla tÅ™eba z Ameriky. Pro obdarovaného je to kÃ½Ä a nejradÄ›ji by s tím Å¡vihl do kbelíku s odpadem. Ale pÅ™esto mu to nedá. Vystaví to mezi své ostatní vÄ›ci, tÅ™eba nÄ›kam dozadu, ale je to tam. Nu a když se takových krámů nasbírá spousta, je Äas se jich zbavit. Od tÄ›ch nejstarších až po ty ménÄ› staré. Takže se vezme koÅ¡ a už to jede. Jenže… 

malé suvenýry

Hm, tyhle mini lyže s teplomÄ›rem jsou pÅ™ece od toho a toho, to nám dali, když se vrátili z Kanady. JeÅ¡tÄ› se to tam dá zpátky a příští rok se to vyhodí. Tahle koule se sněžením, to je z Ruska, z doby, kdy jeÅ¡tÄ› nepÅ™epadávalo menší státy a nevraždilo civilisty. Hm, ale to je od tety, co tam byla, dobrá jeÅ¡tÄ› to necháme. Ten svítící slon je Thajska od Nováků, tak toho vyhodíme, ale oni sem zase chodí Äasto na kafe a on má takový legraÄní chobot, ne, ne, ne, až příštÄ› půjde do koÅ¡e.  

slon jako suvenýr

Že tohle odnÄ›kud znáte? Vůbec se vám nedivím, protože tohle probíhá ve velké vÄ›tÅ¡inÄ› domácností, nÄ›kdy i vícekrát do roka. Tyhle drobnůstky doplňují náš byt a za chvíli jsou naprosto vÅ¡ude, kde se ÄlovÄ›k podívá. NÄ›které jsou jen milé, k jiným jsme si získali nÄ›jaký vztah ty ostatní necháváme jen tak, protože je nám líto je jen tak vyhodit na smetiÅ¡tÄ›. Ono je to asi nÄ›jak v ÄlovÄ›ku zabudováno. NÄ›jakým záhadným způsobem si nás pak ty drobnosti získají a je těžké se s nimi louÄit. NevÅ¡imneme si jich možná půl roku, možná, kdyby je vyhodil nÄ›kdo jiný, tak to ani nebudeme registrovat. Ale když je máme v ruce, je to rázem nÄ›co zcela jiného.Â